18. KARTOGRAFICKÝ DEN
OLOMOUC

KARTOGRAFIE & VESMÍR
PÁTEK 23. 2. 2024 

Fotogalerie 18. KDO
Program

Tradičně v poslední únorový pátek 23. února 2024 se v Olomouci uskuteční v pořadí již 18. kartografický den, tradiční jednodenní seminář, který propojuje odborníky na různá témata s komunitou kartografů. Tématem letošního ročníku je Kartografie a VESMÍR.

Vesmír je obrovský, téměř nekonečný dynamický časoprostor, který obsahuje všechny známé formy hmoty a energie, včetně galaxií, hvězd, planet, meziplanetárního prostoru a dalších nebeských těles. Kartografové chápou vesmír jako rozsáhlý vícerozměrný prostor obsahující jevy, které se většinou na „pozemských“ mapách nevyskytují. Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů. Kartografie vesmíru je vědním odvětvím, které kombinuje kartografii, astronomii, astrofyziku a technologické postupy pořizování dat nezbytných k vytváření vizualizací pomáhající lépe porozumět rozmanitosti vesmíru.

Účastníci se mohou těšit na řadu zajímavých informací: Co všechno jsou schopné družice z oběžných drah vidět? Jak se postupně měnily a vyvíjely? Jaké jsou možnosti a limity výzkumu znázorňování vesmíru? Jaké unikátní údaje o planetách, jejich měsících, asteroidech i kometách pořídily přístroje na sondách? Jaké prvky, látky a minerály se vyskytují na povrchu, pod povrchem či v atmosféře některých kosmických těles a jak se znázorňují v mapách? Co obsahuje kartografie mimozemských objektů v širokém rozsahu od Velkého třesku po nejvzdálenější části vesmíru? Uplatňují se tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů? Jak vznikala mapa Měsíce, vydaná u příležitosti výročí 50 let od prvního přistání člověka na měsíčním povrchu? Jaké podklady lze nalézt v archivech NASA? Jak vypadají mapy zachycující pohyb astronautů jednotlivých misí Apollo v okolí míst přistání na Měsíci?

Přednášet budou Tomáš Přibyl, publicista v kosmonautice a autor mnoha knih literatury faktu z Technického muzea v Brně, Jan Kolář, zakladatel České kosmické kanceláře, člen Mezinárodní astronautické akademie a funkcionář Mezinárodní astronautické federace, Radek Dušek, odborný asistent kartografie na Ostravské univerzitě, a Pavel Seemann, odborný redaktor největší české kartografické firmy Kartografie Praha, a.s., kde se věnuje především kartografii pro školy a zpracování tematických map. Program a diskusi moderuje Vít Voženílek, viceprezident České kartografické společnosti.

Kromě atraktivních přednášek a zajímavé odborné diskuse se účastníci mohou zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny.

Akce je zdarma, je vhodné se předem zaregistrovat na https://kartografickyden.upol.cz/registrace/.

18. kartografický den Olomouc podporuje grantový projekt GA ČR č. 23-06187S „Identifikace bariér v procesu komunikace prostorových sociálně-demografických informací“.

Program 2024

  • 9:30 – 10:00
    Registrace
  • 10:00 – 10:15
    Zahájení
  • 10:15 – 10:30
    Kartografie a vesmír: úvodní komentář
    Vít Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky

    Vít Voženílek je profesorem geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Inicioval založení katedry geoinformatiky na UP Olomouc a od jejího založení byl do roku 2023 jejím vedoucím. Profesně se zaměřuje na systematickou a tematickou kartografii a modelování a vizualizaci v geoinformatice. Působil na Birkbeck College University of London, Pennsylvania State University, University of Maria Curie-Sklodowska v Lublinu a Univerzitě Karlově. Je autorem 14 vědeckých tematických atlasů. V letech 2010–2014 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci a v letech 2015-2023 vice-prezidentem International Cartographic Association. V současnosti je vice-prezidentem České kartografické společnosti.

  • 10:30 – 11:00
    Svět očima špionážních družic
    Tomáš Přibyl, Technické muzeum v Brně

    Co všechno jsou schopné družice – nejen „špionážní“ – z oběžných drah vidět? Jaká byla jejich historie, jak se postupně měnily a vyvíjely? Jaké jsou jejich možnosti a limity? Žijeme pod dohledem „kosmického Velkého bratra“?

    Tomáš Přibyl je publicistou v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu, působí v Technickém muzeu v Brně jako kurátor oborů letectví a kosmonautika.

  • 11:00 – 11:30
    Kartografie v kosmonautice
    Jan Kolář, Univerzita Karlova, Praha

    Informační obsah mnoha map je již téměř sto let získáván dálkovým průzkumem s využitím přístrojů zaznamenávajících elektromagnetickou energii. Od zrodu kosmické éry jsou tyto přístroje hlavním vybavením družic a sond obíhajících různá tělesa ve sluneční soustavě. Za období přes šedesát let trvajícího rozvoje dálkového průzkumu planet pořídily přístroje na sondách unikátní údaje o všech známých planetách, jejich měsících a o vybraných asteroidech i kometách. Přednáška poskytne seznámení se způsoby používanými při planetárním výzkumu z kosmických sond a přinese hlavní získané poznatky. Ukáže příklady interpretací dat z kosmických sond vedoucí ke zjištění jaké prvky, látky a minerály se vyskytují na povrchu, pod povrchem či v atmosféře některých kosmických těles a jaké procesy na nich probíhají.

    Jan Kolář je průkopník využívání družicových dat a propagátor kosmonautiky. Přes třicet let působil na Stavební fakultě ČVUT, kde zavedl výuku DPZ, od roku 2003 byl deset let vedoucím katedry aplikované geoinformatiky a kartografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Založil Českou kosmickou kancelář a připravoval členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA). Zastupoval Českou republiku v odborných orgánech Evropské komise. Je členem Mezinárodní astronautické akademie, funkcionářem Mezinárodní astronautické federace a mezinárodní organizace Moon Village Association. V současnosti přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově.

  • 11:30 – 12:00
    Přestávka
  • 12:00 – 12:30
    Planetky a jádra komet – nové výzvy pro matematickou kartografii
    Radek Dušek, Ostravská univerzita v Ostravě

    Přednáška se bude zabývat kartografií mimozemských objektů v širokém rozsahu od Velkého třesku po nejvzdálenější části vesmíru. Hlavní částí budou postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů a s tím související problémy, včetně kartografické terminologie.

    Radek Dušek je absolventem oboru geodézie a kartografie na Stavební fakultě ČVUT. V současnosti pracuje jako akademický pracovník na katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity s hlavním zaměření na výuku kartografie pro geografické obory.

  • 12:30 – 13:00
    Měsíc aneb kosmicko-kartografický debut
    Pavel Seemann, Kartografie Praha a.s.

    V příspěvku se posluchači seznámí s procesem tvorby mapy Měsíce, vydané u příležitosti výročí 50 let od prvního přistání člověka na měsíčním povrchu. Zmíněny budou podklady z archivů NASA a proces vytváření doplňkových map, které zachycují pohyb astronautů jednotlivých misí Apollo v okolí míst přistání. Představena bude také redakční práce na doprovodném textu s příběhem dobývání zemského souputníka.

    Pavel Seemann je odborným redaktorem v Kartografii Praha, a.s., kde se věnuje především kartografii pro školy a zpracování tematických map. Působí také na ČVUT v Praze jako vědecký pracovník na projektech zabývajících se historickou kartografií a dějepisnými mapami.

  • 13:00 – 13:45
    Diskuze
    moderuje Vít Voženílek

    Otázky do diskuze můžete pokládat online během celého dne, skrze aplikaci sli.do

     

  • 13:45 – 14:00
    Zakončení

Historie

Foto

Video

Pod záštitou

Mediální partneři