Program 2023

• 9:30 – 10:00

  Registrace
• 10:00 – 10:15

  Zahájení
• 10:15 – 10:30

  Kartografie a zpravodajství: úvodní komentář
  prof. Vít Voženílek (Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky)

  Vít Voženílek je profesorem geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Inicioval založení katedry geoinformatiky na UP Olomouc a od jejího založení je jejím vedoucím. Profesně se zaměřuje na systematickou a tematickou kartografii a modelování a vizualizaci v geoinformatice. Působil na Birkbeck College University of London, Pennsylvania State University, University of Maria Curie-Sklodowska v Lublinu a Univerzitě Karlově. Je autorem 12 vědeckých tematických atlasů. V letech 2010–2014 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci. V současnosti je vice-prezidentem International Cartographic Association a vice-prezidentem České kartografické společnosti.

• 10:30 – 11:00

  Mapy a mapové služby, jejich využití v denní žurnalistické praxi
  Miloš Šenkýř (Syndikát novinářů České republiky)

  K čemu žurnalista potřebuje mapy a služby s nimi spojené? Příspěvek se pokusí přiblížit, že mapy, kartografie a lidé kolem nich nejsou spojené jen s tím, co vnímá adresát novinářovy tvorby jako zveřejněný výsledek. Mapy mohou být pomocníkem při vlastní novinářské práci, nástrojem při zprostředkování získaných informací, mimořádně důležitým například pro datovou žurnalistiku. V denní praxi novináře je významné propojení s dalšími zdroji informací. Ve výsledku však je také důležitá rychlost jejich zpracování, přehlednost pro cílového příjemce informací (ten například v tištěných médiích věnuje mapám často jen pár sekund) a také právní jednoduchost při použití (nezdržování se tématem licencí a dalšími autorsko-právními tématy). Příspěvek připomene také další souvislosti a příklady z běžné novinářské praxe včetně naznačení toho, jak je široká škála forem zpracování výstupů (od situace, kdy si podklady zpracovává sám autor, přes spolupráci s dalšími specialisty, například programátory nebo grafiky).

  Miloš Šenkýř je od roku 2014 editorem Českého rozhlasu Brno. Je místopředsedou Syndikátu novinářů České republiky, největší profesní organizace. Působí externě na Katedře mediální studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, kde se věnuje oblasti zpravodajství a zdrojů informací jako součásti metod novinářské práce. Před nástupem do rozhlasu působil v deníku Rovnost a následně vedl 8 let moravskou redakci Lidových novin. Absolvoval Právnickou fakultu MU a Fakultu managementu a ekonomiky UTB. Je nositelem několika novinářských ocenění, mj. několikanásobný držitel ceny Prix non pereant  Média na pomoc památkám, v roce 2022 udělena biskupem brněnským medaile sv. Cyrila a Metoděje. Je autorem odborných textů (Mediažurnál, Svět rozhlasu) a příspěvků v publikacích o médiích a památkách.

• 11:00 – 11:30

  Mapy ve zpravodajství ČT
  Vladimír Piskala (Česká televize, Redakce vědy)

  Mapy se ve zpravodajství objevují ve všech pořadech a relacích. Od počasí, přes dopravní zpravodajství až po tematické mapy v Událostech nebo v kontinuálním vysílání. Jsou to právě mapy, které se při mimořádných situacích zařazují do vysílání jako první. Každá mapa má ale ve vysílání jiný účel a vyrábí se na základě odlišných dat, a to někdy i proti kartografickým pravidlům. V příspěvku se posluchači seznámí s ukázkou vzniku map v ČT, ale i 3D animací, které se ve zpravodajství pravidelně objevují.  

  Vladimír Piskala je vědeckým redaktorem ČT. Dříve působil v redakci počasí. Absolvoval obor Fyzická geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti pokračuje na Přírodovědecké fakultě UK v doktorském studiu se zaměřením na klimatologii.

• 11:30 – 12:00

  Přestávka
• 12:00 – 12:30

  Poskytování zpravodajského přehledu o prostředí prostřednictvím webových map a mapových aplikací
  Jan Marša (Armáda České republiky, Sekce zpravodajského zabezpečení)

  Příspěvek představuje způsoby zpracování, správy a poskytování vojenských informací o území ve
  prospěch zpravodajského zabezpečení Armády České republiky pro podporu rozhodovacího procesu
  velitelů a štábů při jejich úsilí o pochopení hrozeb, záměrů protivníka, poznání prostoru operace a
  navrhování řešení v předpokládaných druzích bojové činnosti. Jde o velmi dynamický proces. Vysoké
  nároky na věrohodnost, komplexnost a zejména aktuálnost takových informací nesplňují standardní
  mapy připravované s předstihem. Proto jsou představeny geografické webové služby (GWS) jako
  prostředek pro poskytování celkového přehledu o prostředí, obecné požadavky na ně kladené a
  v armádní praxi užívaná aplikace ESRI Portal for ArcGIS (včetně definice základních pojmů a principů
  zabezpečení dostupnosti jednotlivých požadovaných výstupů). Z pochopitelných důvodů je věnována
  pozornost i problematice ochrany utajovaných informací. Závěrem jsou naznačeny principy tvorby
  webových map i webových mapových aplikací a jsou prezentovány konkrétní příklady jejich využití
  pro potřeby zpravodajství.

  Jan Marša je vojenský geograf. Vystudoval brněnskou Vojenskou akademii (Univerzitu obrany) – 1996 Bc., 2000 Ing., 2005 Ph.D. V roce 2005 absolvoval Advance Geodetic Course v Defense Geospatial Intelligence School ve Fort Belvoir, Virginia, USA. V roce 2016 dokončil kurz generálního štábu. V letech 1996–2008 pracoval ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce, resp. ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadu. Od prosince 2006 do dubna 2007 velel kontingentu Armády České republiky v irácké Basře. V letech 2008–2011 pracoval v mezinárodním štábu Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v Belgii, poté na odboru vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany. Od 1. srpna 2014 do konce roku 2020 byl ředitelem Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu. V první polovině roku 2021 působil na velitelství operace EUNAVFOR MED IRINI v Římě. V současnosti je vedoucím oddělení GEOMETOC Sekce zpravodajského zabezpečení Armády České republiky MO – náčelníkem geografické služby MO. V rámci odborné profese se věnoval zejména geodézii, správě a distribuci vojenských informací o území a aplikovanému výzkumu a vývoji v  GNSS.

• 12:30 – 13:00

  Specifika tvorby kartografických produktů (nejen) pro zpravodajce na politicko-strategické úrovni
  Vladimír Kovařík, Univerzita obrany v Brně (Katedra vojenské geografie a meteorologie)

  Mapy jsou jedním z důležitých podkladů pro prezentaci informací a následné rozhodování ve zpravodajství. Nejsou však jediným a možná ani ne tím nejdůležitějším podkladem. Příspěvek poodhalí metody, zvláštnosti a problémy tvorby kartografických a dalších produktů pro zpravodajce a další uživatele na strategickém stupni rozhodování.

  Vladimír Kovařík vystudoval geodézii a kartografii na Vojenské akademii v Brně a geoinformatiku v Royal School of Military Survey v Hermitage ve Velké Británii. Pracoval v Družicovém středisku EU (EUSC) ve Španělsku a ve Vojenském štábu Evropské unie (EUMS) v Belgii, působil ve vojenské misi KFOR v Kosovu. Dlouhodobě se věnuje dálkovému průzkumu Země a využití družicových obrazových dat v obraně a bezpečnosti. Po čtyřiceti letech v uniformě ukončil kariéru vojáka z povolání a nyní pracuje jako docent na katedře vojenské geografie a meteorologie na Univerzitě obrany v Brně.

• 13:00 – 13:45

  Diskuze
  moderuje Vít Voženílek

  Otázky do diskuze můžete pokládat online během celého dne, skrze aplikaci sli.do

   

• 13:45 – 14:00

  Zakončení

Foto

2. KDO 2008

3. KDO 2009

4. KDO 2010

8. KDO 2014

9. KDO 2015

10. KDO 2016

12. KDO 2018

14. KDO 2020

16. KDO 2022

17. KDO 2023