20. KARTOGRAFICKÝ DEN OLOMOUC

KARTOGRAFIE A LIDSKÁ MYSL
PÁTEK 27. 2. 2026

Aula Přírodovědecké fakulty UP
17. listopadu 12, Olomouc

Online registrace spuštěna
Program

Dovolujeme si vás pozvat na 20. ročník odborného semináře KARTOGRAFICKÝ DEN OLOMOUC, který se uskuteční v pátek 27. února 2026 tradičně v Olomouci. Akce naváže na dlouholetou tradici kartografických dnů propojujících kartografy s odborníky na různá témata a dalšími zájemci o mapy.

Tématem jubilejního ročníku bude KARTOGRAFIE A LIDSKÁ MYSL. Vedle kartografů vystoupí s vyzvanými přednáškami také psychologové, kteří přinesou pohled na lidské vnímání, kognice a emoce ovlivňují práci s mapou – od čtení kartografických produktů až po rozhodování v prostoru. Prostor bude i pro diskusi nad tím, jak mapy formují naše představy o světě a jak toho lze využít (nebo se naopak vyvarovat) v praxi.

Na Kartografický den Olomouc 2026 jsou srdečně zváni všichni zájemci o kartografii, geoinformatiku, psychologii i související obory, stejně jako studenti a široká veřejnost. Účast je zdarma a ani tentokrát nebude chybět tradiční chleba se sádlem a škvarkami. 

Těšíme se na setkání v Olomouci! Vít Voženílek

Kartografický den pořádá:

 

Program 2026

  • 9:30 – 10:00
    Registrace
  • 10:00 – 10:15
    Zahájení
  • 10:15 – 10:30
    Kartografie a lidská mysl: úvodní komentář
    Vít Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky

    Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc., je profesorem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Inicioval založení katedry geoinformatiky na UP Olomouc a od jejího založení byl do roku 2023 jejím vedoucím. Profesně se zaměřuje na systematickou a tematickou kartografii a modelování a vizualizaci v geoinformatice. Působil na Birkbeck College University of London, Pennsylvania State University, University of Maria Curie-Sklodowska v Lublinu a Univerzitě Karlově. Je autorem 15 vědeckých tematických atlasů. V letech 2010–2014 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci, v letech 2015-2023 vice-prezidentem International Cartographic Association a v letech 20. letech 2012-2025 vice-prezidentem České kartografické společnosti.

  • 10:30 – 11:00
    CO DĚLÁ MOZEK, KDYŽ SE DÍVÁ DO MAPY
    Klára Látalová, Alexandr Zarivnij

    Prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D. je profesorka psychiatrie a přednostka Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Odborně se profiluje v biologické psychiatrii a psychofarmakologii. Dlouhodobě se věnuje zejména poruchám nálady, s výrazným akcentem na bipolární afektivní poruchu. Ve výzkumu se zabývá problematikou agresivity a násilí v psychiatrii.

    MUDr. Alexandr Zarivnij je lékař působící na Klinice psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. V klinické praxi se věnuje péči o pacienty s duševními onemocněními v rámci specializovaného nemocničního pracoviště. Odborně se profiluje v tématech na pomezí klinické a konziliární psychiatrie se zájmem o neurobiologické účinky farmakoterapie.

    Příspěvek nabízí neuropsychologicky orientovaný výklad procesu, jakým lidský mozek percepčně a kognitivně zpracovává kartografické znázorňování a proč se uživatelské porozumění mapě často odchyluje od záměru kartografa. V úvodu je shrnut klinicky relevantní rámec emoční regulace a jeho vztah k pozornosti, motivaci a rozhodování. Na tomto základě autoři zdůrazňují, že „pozornost je vzácná komodita“: při pohledu na mapu se pozornost nejprve ukotví na dominantních prvcích, poté se pohybuje skokově a relativně rychle se unaví, což vede k selektivnímu vnímání a k odmítnutí příliš komplexního sdělení.

  • 11:00 – 11:30
    VIDÍ ČI VYMÝŠLÍ SI LIDÉ SVĚT KOLEM SEBE? KONSTRUKTIVISTICKÁ POVAHA VNÍMÁNÍ
    Čeněk Šašinka

    Doc.  Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D., působí jako docent na Masarykově univerzitě v Brně. Je členem výzkumného centra ReInforce (Resilience, Security and Forensic Centre) na Fakultě sportovních studií a zároveň pracuje na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty. Ve své odborné práci propojuje kognitivní psychologii s výzkumem mapové a prostorové informace – zaměřuje se na vizuální percepci, pozornost a prostorovou kognici a vliv různých kognitivních stylů na porozumění kartografickým vizualizacím. Dlouhodobě se věnuje také metodám evaluace interaktivních a immersivních vizualizací, včetně využití virtuální reality a eye-trackingu při výzkumu navigace a wayfindingu.

    Lidské vnímání bývá intuitivně chápáno jako relativně věrné zrcadlení vnější reality. Psychologický výzkum však dlouhodobě ukazuje, že tato představa je iluzorní. Vnímání, paměť i porozumění světu nejsou pasivním příjmem informací, ale aktivním procesem konstrukce, který je formován očekáváním, pozorností, emocemi a sociálním kontextem. V tomto kontextu je ambicí kartografie zprostředkovat co  nejvěrněji realitu světa směrem k jeho mentální reprezentaci. Cílem kartografie je vytvářet takové formy reprezentace, které minimalizují zkreslení vznikající v lidské kognici a umožňují uživatelům přiblížit svou konstrukci reality skutečnému stavu věcí. To však otevírá zásadní otázky: do jaké míry lze kartografii chápat jako univerzální jazyk, nakolik jsou její sdělení srozumitelná napříč různými skupinami uživatelů a kontexty a zda nová média, včetně interaktivních a imerzivních technologií, dokážou překonat limity lidského kognitivního aparátu, nebo je naopak pouze jiným způsobem odhalují.

  • 11:30 – 12:00
    Přestávka
  • 12:00 – 12:30
    EYE-TRACKING: NÁSTROJ PRO NAHLÉDNUTÍ DO HLAVY ČTENÁŘE MAPY
    Stanislav Popelka

    Doc. RNDr. Stanislav Popelka, Ph.D., je docent a vedoucí eye-trackingové laboratoře Katedry geoinformatiky UP. V oblasti kognitivní kartografie se zabývá využitím eye-trackingu pro hodnocení a optimalizaci map. Zkoumá, jak lidé mapy čtou a interpretují, a propojuje vizuální pozornost s kognitivními procesy. Podílí se na vývoji open-source nástrojů pro analýzu a vizualizaci eye-trackingových dat (ScanGraph, GazePlotter, EyetRack). Často spolupracuje s odborníky mimo kartografii. Je autorem či spoluautorem řady odborných publikací a členem výboru České kartografické společnosti.

    Příspěvek shrnuje patnáct let eye-tracking výzkumu realizovaného na Katedře geoinformatiky UP a zasazuje současné využití sledování pohybu očí do širšího kontextu vývoje kognitivní kartografie. Ukazuje, jak se proměňovalo chápání čtení map – od teoretických modelů mentálních procesů až k experimentálním metodám umožňujícím nahlédnout do mysli čtenáře mapy. Eye-tracking zde slouží jako klíčový nástroj pro odhalování vizuálních a kognitivních strategií, ohnisek pozornosti i míst neporozumění a naznačuje, jak tyto poznatky využít při návrhu srozumitelnějších a efektivnějších map

  • 12:30 – 13:00
    PŘEDSTAVA O GEOPROSTORU ZÍSKÁVANÁ Z TYFLOMAP
    Veronika Růžičková, Alena Vondráková

    Mgr. et Bc. Veronika Růžičková, Ph.D., je speciální pedagožka a tyflopedka s dlouholetou praxí v oblasti podpory osob se zrakovým postižením. Působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zraková terapeutka v oftalmologické ambulanci, instruktor prostorové orientace a speciální pedagog ve speciálněpedagogickém centru pro osoby se zrakovým postižením. Zaměřuje se na rozvoj prostorové orientace a samostatnosti osob se zrakovým postižením s využitím moderních technologií, 3D modelů a audio-taktilních pomůcek.

    RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., LL.M., působí jako odborná asistentka na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dlouhodobě se zaměřuje na tematickou kartografii a otázky grafiky a designu v kartografii, včetně legislativních aspektů spojených s tvorbou a užíváním kartografických děl. Věnuje se vývoji tyflografických a tyflokartografických pomůcek pro osoby se zrakovým postižením. Podílela se na vývoji moderních tyflomap a na mezioborové spolupráci s pracovišti speciální pedagogiky, kde se propojují kartografické principy s uživatelskými požadavky cílových skupin.

    Tyflomapy jsou specifické nejen cílovou skupinou uživatelů, kterou představují osoby s těžkým zrakovým postižením, ale také způsobem, jak prezentují geoprostor ve srovnání s běžnými mapami. Jak se realita zrcadlí v tyflomapách a jakou představu o prostoru z nich uživatelé získávají? Proč je málo tyflomap, když je uživatelé tolik potřebují? A existuje způsob, jak z tyflomap získat i vizuální představu o světě? Na to odpoví příspěvek snoubící tyflokartografii a tyflopedii v jeden kontinuální proces.

  • 13:00 – 13:45
    Diskuze
    moderuje Vít Voženílek

     

  • 13:45 – 14:00
    Zakončení

Historie

Foto

Video

Pod záštitou

Mediální partneři