20. KARTOGRAFICKÝ DEN OLOMOUC

KARTOGRAFIE A LIDSKÁ MYSL
PÁTEK 27. 2. 2026

Aula Přírodovědecké fakulty UP
17. listopadu 12, Olomouc

Dovolujeme si vás pozvat na 20. ročník odborného semináře KARTOGRAFICKÝ DEN OLOMOUC, který se uskuteční v pátek 27. února 2026 tradičně v Olomouci. Akce naváže na dlouholetou tradici kartografických dnů propojujících kartografy s odborníky na různá témata a dalšími zájemci o mapy.

Tématem jubilejního ročníku bude KARTOGRAFIE A LIDSKÁ MYSL. Vedle kartografů vystoupí s vyzvanými přednáškami také psychologové, kteří přinesou pohled na lidské vnímání, kognice a emoce ovlivňují práci s mapou – od čtení kartografických produktů až po rozhodování v prostoru. Prostor bude i pro diskusi nad tím, jak mapy formují naše představy o světě a jak toho lze využít (nebo se naopak vyvarovat) v praxi.

Na Kartografický den Olomouc 2026 jsou srdečně zváni všichni zájemci o kartografii, geoinformatiku, psychologii i související obory, stejně jako studenti a široká veřejnost. Účast je zdarma a ani tentokrát nebude chybět tradiční chleba se sádlem a škvarkami

Těšíme se na setkání v Olomouci! Vít Voženílek


Kartografický den pořádá:

 

Program 2026

  • 9:30 – 10:00
    Registrace
  • 10:00 – 10:15
    Zahájení
  • 10:15 – 10:30
    Kartografie a lidská mysl: úvodní komentář
    Vít Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky

    Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc., je profesorem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Inicioval založení katedry geoinformatiky na UP Olomouc a od jejího založení byl do roku 2023 jejím vedoucím. Profesně se zaměřuje na systematickou a tematickou kartografii a modelování a vizualizaci v geoinformatice. Působil na Birkbeck College University of London, Pennsylvania State University, University of Maria Curie-Sklodowska v Lublinu a Univerzitě Karlově. Je autorem 15 vědeckých tematických atlasů. V letech 2010–2014 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci, v letech 2015-2023 vice-prezidentem International Cartographic Association a v letech 20. letech 2012-2025 vice-prezidentem České kartografické společnosti.

  • 10:30 – 11:00
    CO DĚLÁ MOZEK, KDYŽ SE DÍVÁ DO MAPY
    Klára Látalová, Alexandr Zarivnij

    Prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D. je profesorka psychiatrie a přednostka Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Odborně se profiluje v biologické psychiatrii a psychofarmakologii. Dlouhodobě se věnuje zejména poruchám nálady, s výrazným akcentem na bipolární afektivní poruchu. Ve výzkumu se zabývá problematikou agresivity a násilí v psychiatrii.

    MUDr. Alexandr Zarivnij je lékař působící na Klinice psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. V klinické praxi se věnuje péči o pacienty s duševními onemocněními v rámci specializovaného nemocničního pracoviště. Odborně se profiluje v tématech na pomezí klinické a konziliární psychiatrie se zájmem o neurobiologické účinky farmakoterapie.

    Příspěvek nabízí neuropsychologicky orientovaný výklad procesu, jakým lidský mozek percepčně a kognitivně zpracovává kartografické znázorňování a proč se uživatelské porozumění mapě často odchyluje od záměru kartografa. V úvodu je shrnut klinicky relevantní rámec emoční regulace a jeho vztah k pozornosti, motivaci a rozhodování. Na tomto základě autoři zdůrazňují, že „pozornost je vzácná komodita“: při pohledu na mapu se pozornost nejprve ukotví na dominantních prvcích, poté se pohybuje skokově a relativně rychle se unaví, což vede k selektivnímu vnímání a k odmítnutí příliš komplexního sdělení.

  • 11:00 – 11:30
    VIDÍ ČI VYMÝŠLÍ SI LIDÉ SVĚT KOLEM SEBE? KONSTRUKTIVISTICKÁ POVAHA VNÍMÁNÍ
    Čeněk Šašinka

    Doc.  Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D., působí jako docent na Masarykově univerzitě v Brně. Je členem výzkumného centra ReInforce (Resilience, Security and Forensic Centre) na Fakultě sportovních studií a zároveň pracuje na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty. Ve své odborné práci propojuje kognitivní psychologii s výzkumem mapové a prostorové informace – zaměřuje se na vizuální percepci, pozornost a prostorovou kognici a vliv různých kognitivních stylů na porozumění kartografickým vizualizacím. Dlouhodobě se věnuje také metodám evaluace interaktivních a immersivních vizualizací, včetně využití virtuální reality a eye-trackingu při výzkumu navigace a wayfindingu.

    Lidské vnímání bývá intuitivně chápáno jako relativně věrné zrcadlení vnější reality. Psychologický výzkum však dlouhodobě ukazuje, že tato představa je iluzorní. Vnímání, paměť i porozumění světu nejsou pasivním příjmem informací, ale aktivním procesem konstrukce, který je formován očekáváním, pozorností, emocemi a sociálním kontextem. V tomto kontextu je ambicí kartografie zprostředkovat co  nejvěrněji realitu světa směrem k jeho mentální reprezentaci. Cílem kartografie je vytvářet takové formy reprezentace, které minimalizují zkreslení vznikající v lidské kognici a umožňují uživatelům přiblížit svou konstrukci reality skutečnému stavu věcí. To však otevírá zásadní otázky: do jaké míry lze kartografii chápat jako univerzální jazyk, nakolik jsou její sdělení srozumitelná napříč různými skupinami uživatelů a kontexty a zda nová média, včetně interaktivních a imerzivních technologií, dokážou překonat limity lidského kognitivního aparátu, nebo je naopak pouze jiným způsobem odhalují.

  • 11:30 – 12:00
    Přestávka
  • 12:00 – 12:30
    EYE-TRACKING: NÁSTROJ PRO NAHLÉDNUTÍ DO HLAVY ČTENÁŘE MAPY
    Stanislav Popelka

    Doc. RNDr. Stanislav Popelka, Ph.D., je docent a vedoucí eye-trackingové laboratoře Katedry geoinformatiky UP. V oblasti kognitivní kartografie se zabývá využitím eye-trackingu pro hodnocení a optimalizaci map. Zkoumá, jak lidé mapy čtou a interpretují, a propojuje vizuální pozornost s kognitivními procesy. Podílí se na vývoji open-source nástrojů pro analýzu a vizualizaci eye-trackingových dat (ScanGraph, GazePlotter, EyetRack). Často spolupracuje s odborníky mimo kartografii. Je autorem či spoluautorem řady odborných publikací a členem výboru České kartografické společnosti.

    Příspěvek shrnuje patnáct let eye-tracking výzkumu realizovaného na Katedře geoinformatiky UP a zasazuje současné využití sledování pohybu očí do širšího kontextu vývoje kognitivní kartografie. Ukazuje, jak se proměňovalo chápání čtení map – od teoretických modelů mentálních procesů až k experimentálním metodám umožňujícím nahlédnout do mysli čtenáře mapy. Eye-tracking zde slouží jako klíčový nástroj pro odhalování vizuálních a kognitivních strategií, ohnisek pozornosti i míst neporozumění a naznačuje, jak tyto poznatky využít při návrhu srozumitelnějších a efektivnějších map

  • 12:30 – 13:00
    PŘEDSTAVA O GEOPROSTORU ZÍSKÁVANÁ Z TYFLOMAP
    Veronika Růžičková, Alena Vondráková

    Mgr. et Bc. Veronika Růžičková, Ph.D., je speciální pedagožka a tyflopedka s dlouholetou praxí v oblasti podpory osob se zrakovým postižením. Působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zraková terapeutka v oftalmologické ambulanci, instruktor prostorové orientace a speciální pedagog ve speciálněpedagogickém centru pro osoby se zrakovým postižením. Zaměřuje se na rozvoj prostorové orientace a samostatnosti osob se zrakovým postižením s využitím moderních technologií, 3D modelů a audio-taktilních pomůcek.

    RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., LL.M., působí jako odborná asistentka na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dlouhodobě se zaměřuje na tematickou kartografii a otázky grafiky a designu v kartografii, včetně legislativních aspektů spojených s tvorbou a užíváním kartografických děl. Věnuje se vývoji tyflografických a tyflokartografických pomůcek pro osoby se zrakovým postižením. Podílela se na vývoji moderních tyflomap a na mezioborové spolupráci s pracovišti speciální pedagogiky, kde se propojují kartografické principy s uživatelskými požadavky cílových skupin.

    Tyflomapy jsou specifické nejen cílovou skupinou uživatelů, kterou představují osoby s těžkým zrakovým postižením, ale také způsobem, jak prezentují geoprostor ve srovnání s běžnými mapami. Jak se realita zrcadlí v tyflomapách a jakou představu o prostoru z nich uživatelé získávají? Proč je málo tyflomap, když je uživatelé tolik potřebují? A existuje způsob, jak z tyflomap získat i vizuální představu o světě? Na to odpoví příspěvek snoubící tyflokartografii a tyflopedii v jeden kontinuální proces.

  • 13:00 – 13:45
    Diskuze
    moderuje Vít Voženílek

     

  • 13:45 – 14:00
    Zakončení

Pod záštitou

Mediální partneři