Úvod

19. KARTOGRAFICKÝ DEN
OLOMOUC

KARTOGRAFIE A FIKTIVNÍ SVĚTY
PÁTEK 28. 2. 2025

Aula Přírodovědecké fakulty UP
17. listopadu 12, Olomouc

V pátek 28. února 2025 se v Olomouci uskutečnil v pořadí již 19. kartografický den, tradiční jednodenní seminář, který propojuje odborníky na různá témata s komunitou kartografů. Tématem letošního ročníku bylo Kartografie a fiktivní světy. Seminář proběhl od 10 do 14 hodin v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Účast na semináři přislíbili zástupci z řad odborníků herního průmyslu i literatury, mezi posluchači byla početná kartografická komunita.

🔍 Co účastníky potěšilo:

Čtyři přednášky o tvorbě map v herním průmyslu a v literárních vědách
Setkání s předními odborníky a tvůrci fiktivních světů
Diskuse o vlivu kartografie na vnímání imaginárních světů
Příležitost navázat kontakty s profesionály i nadšenci v oboru

Kartografický den pořádá:

Program 2025

9:30 – 10:00

Registrace
10:00 – 10:15

Zahájení
10:15 – 10:30

Kartografie a fiktivní světy: úvodní komentář
Vít Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky

Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc., je profesorem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Inicioval založení katedry geoinformatiky na UP Olomouc a od jejího založení byl do roku 2023 jejím vedoucím. Profesně se zaměřuje na systematickou a tematickou kartografii a modelování a vizualizaci v geoinformatice. Působil na Birkbeck College University of London, Pennsylvania State University, University of Maria Curie-Sklodowska v Lublinu a Univerzitě Karlově. Je autorem 14 vědeckých tematických atlasů. V letech 2010–2014 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci a v letech 2015-2023 vice-prezidentem International Cartographic Association. V současnosti je vice-prezidentem České kartografické společnosti.
10:30 – 11:00

Mapy a vyprávěný prostor
Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra bohemistiky

Mapová zobrazení koexistují s literární kulturou po staletí a vztahy mezi nimi nastávaly velmi rozmanité. Mapy sehrávaly roli „ilustrací“ (doprovodného „osvětlování“) vyprávěných příběhů a podílely se tak na autorské (či spoluautorské, resp. vydavatelské) „světatvorbě“ fikce (ať už bylo jejich funkcí spoluutvářet iluzivní povahu fikce, či naopak ji porušovat prostřednictvím metafikčních her), stejně jako vznikala fikční vyprávění podle mapových předloh. A nelze také opomenout, že literární kultura zdaleka nesestává jen z fikčních narativů. Mezi mapami a faktuálními texty (např. cestopisy) lze také vysledovat obousměrné vztahy, které jsou však zcela odlišné povahy. Zejména v posledních třech desetiletích se v oblasti literárněvědného uvažování hlásí o slovo disciplína, která bývá nazývána literární geografií či literární kartografií, jejíž ambicí není pouze vytvářet „ilustrace“, ale poskytovat „powerful analytical instruments“ (Barbara Piatti) pro zkoumání literárních děl. Přednáška bude věnována především některým úskalím, před nimiž tato disciplína stojí, jež neplynou ani tak z toho, zda nám současné digitální nástroje umožňují zobrazování vyprávěného prostoru, ale spíše z toho, jak naše literární kultura chápe fikcionalitu literární děl a čím chceme, aby pro nás literární díla vlastně byla. Otázkám po smyslu, užitečnosti a podobě literární kartografie musí nezbytně předcházet odpovědi na otázky předchozí.

PhDr. Jiří Hrabal, Ph.D., působí na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci. Dlouhodobě se věnuje především naratologii a dějinám uvažování o literatuře, v posledních letech se do popředí jeho zájmu dostaly zejména české cestopisné texty z mediteránní oblasti (více: www.hrabal.net)
11:00 – 11:30

Kartografie nové éry: Vesmírné základny na Měsíci a Marsu
Ing. arch. Tomáš Rousek, M.Sc., vesmírný architekt, zakladatel společnosti XTEND, ředitel architektury ve ThinkOrbital

Nacházíme se v éře, kdy se lidstvo i celá naše biosféra posouvá dále do vesmíru. Každý měsíc sledujeme starty nových raket a satelitů, stavby nových vesmírných modulů a přípravu na posun z orbitu dále na Měsíc a na Mars. Tam jsme již zakreslili geologické útvary a nyní zde dojde k velice zajímavému procesu kreslení nových map lidských aktivit. Časem bude potřeba zapracovat nové základny, hranice území, ochranných i ekonomických zón apod., které jsou dosud jen předmětem virtuálních modelů, simulací a dárkových certifikátů. Kartografy čeká zajímavá práce a budoucí školáci se mohou těšit na „školní atlasy“ hned několika vesmírných těles.

Tomáš je ředitelem společnosti XTEND v Londýně a v Praze a pracuje také jako ředitel architektury ve společnosti ThinkOrbital v Coloradu. Podílel se na misích na Měsíc, Mars a asteroid ve střediscích NASA JPL, Ames a JSC. Spolupracoval na projektech ESA, německé kosmické agentury DLR a Evropské unie. Ve společnosti ThinkOrbital vyvíjí koncepty velkých vesmírných platforem a infrastruktury. Ty by se roboticky sestavovaly a svařovaly na oběžné dráze a na Měsíci. Se společností Interlune spolupracoval na koncepcích lunárních stanic pro těžbu hélia 3 a souvisejících robotických systémů. Tom navrhl produkt Solstar WAP, který NASA vybrala pro nový modul HALO lunární stanice Gateway. Vedl výzkum SinterHab, prvního konceptu 3D tištěného lunárního modulu založeného na technologii NASA. Ve společnosti AECOM v Londýně se podílel na architektuře pro olympijské hry v Riu de Janeiru, mistrovství FIFA v Kataru a Formuli 1 v Abú Zabí. Je autorem architektury jaderné elektrárny nové generace CR-100. Tom pracoval pro značky jako Vodafone, LEGO, Škoda Auto a Mercedes-Benz. Jeho návrhy byly prezentovány na 20 výstavách v Evropě a Americe. Získal několik ocenění, např. od administrátora NASA. Jeho výzkumná činnost zahrnuje pokročilou architekturu a dopravu, robotické konstrukční metody, vesmírné skleníky a systémy podpory života, 3D tisk, virtuální realitu a produktový design.
11:30 – 12:00

Přestávka
12:00 – 12:30

Jak vznikala mapa Zaklínačova světa
Pavel Seemann, Kartografie Praha a.s.

Neodmyslitelnou součástí předsádky fantasy románů a ság bývají mapy. Téměř vždy v líbivé formě, která pro tyto smyšlené krajiny používá metodu „kopečků a stromečků“. Co když ale chceme, aby mapa nějakého fiktivního fantasy světa používala výrazové prostředky současné kartografie? Jak udělat takovou mapu? V čem se budou zažité kartografické postupy lišit? Co bude snadnější, a co naopak náročnější? Dozvíte se v příspěvku na příkladu vzniku mapy Zaklínačova světa, inspirované literárním dílem Andrzeje Sapkowského.

Ing. Pavel Seemann, Ph.D., je odborným redaktorem v Kartografii Praha, a.s., kde se věnuje především kartografii pro školy a zpracování tematických map. Působí také na ČVUT v Praze jako vědecký pracovník na projektech zabývajících se historickou kartografií a dějepisnými mapami.
12:30 – 13:00

Ze skutečné mapy do virtuální krajiny (a zase zpátky)
Ivan Buchta, Bohemia Interactive, a.s.

Příspěvek představí principy designu otevřených herních světů série Arma, provede posluchače procesem jejich vzniku a ukáže, jak reálné digitální mapy pomáhají tvořit autentické virtuální krajiny pro počítačovou hru. Geografická inspirace přispívá k vytvoření dojmu skutečného živého světa a výsledná virtuální krajina hraje klíčovou roli v tvorbě unikátních zážitků, které Arma hráčům nabízí. Inspirace realitou má přesah ze světa počítačových her: hráči Army či DayZ mají v oblibě tištěné mapy našich herních světů a navštěvují reálné protějšky virtuálních krajin.

Ing. Ivan Buchta pracuje od roku 2006 v českém herním studiu Bohemia Interactive, kde se zaměřuje na autentickou stránku herního zážitku a realistické pojetí herních světů. Podílel se zejména na vývoji vojenských taktických her série Arma a na designu terénů survivalového MMO DayZ. V současné době se v roli kreativního vedoucího věnuje již vydané Armě Reforger a právě vyvíjené Armě 4.
13:00 – 13:45

Diskuze
moderuje Vít Voženílek

Otázky do diskuze můžete pokládat online během celého dne, skrze aplikaci sli.do
13:45 – 14:00

Zakončení